Současná okna versus minulost
Vlhkost ve vzduchu je i v domácím prostředí naprosto přirozená věc, protože každý z nás vyprodukuje během 24 hodin zhruba 2 litry vody. Další vlhkost se do vzduchu, který dýcháme, dostává z vaření, mytí, koupání apod. „Vydýchaný“ a tudíž nezdravý vzduch plný vlhkosti a kysličníku uhličitého není zrovna ideální cesta k imunitě, kterou právě nyní ze všeho nejvíc potřebujeme. Když se k tomu navíc přidá přetopená místnost, může být problém na světě. Je dobré vědět, že čím teplejší vzduch je v daném prostředí, tím lépe pojímá vlhkost.
Okna perfektně těsní a to je dobře?
Před lety, kdy jsme všichni měli doma netěsnící dřevěná okna, udržovali jsme si tím v podstatě stálý přívod čerstvého vzduchu, aniž jsme si to uvědomovali. Vadilo nám ale, že souběžně s tímto efektem uniká ven teplo. Dnes máme moderní plastová okna, která mají perfektní tepelně-izolační vlastnosti, na které ale někdy neprávem nadáváme, protože se rosí. Proč se tak děje je zřejmé. Ve vzduchu je prostě příliš vlhkosti. Co s tím? První pomocí je správné větrání čili výměna vzduchu v místnosti. Větrání si můžeme pohlídat sami, anebo jej svěříme do rukou technice. Připomínáme, že optimální hodnota vlhkosti v obytném prostoru by měla být okolo 50 %. Norma říká, že za hodinu by se měla vyměnit alespoň 1/3 až ½ objemu vzduchu v dané místnosti.
Větrejte – jen tak si udržíte imunitu
Existuje několik způsobů větrání. Rychlý způsob, který bychom měli používat každé ráno a večer, je na několik minut otevřít okno dokořán a s pomocí průvanu vyměnit vzduch v místnosti – v ložnici především. Zejména v zimě studený a suchý vzduch velmi rychle vyžene ven teplý a vlhký, a přitom nedojde k ochlazení mobiliáře a interiér se rychleji pocitově zahřeje. Dalším způsobem větrání je otevřená „větračka“ nebo okno v poloze „mikro-ventilace“. Je to sice jednoduchý způsob, ale současně neefektivní, protože teplo nepřetržitě uniká ven, nemluvě například o hlukovém zatížení zvenčí. Regulace je v těchto uvedených případech v podstatě nulová. Nejlepším a nejefektivnějším způsobem větrání je řízená rekuperace spojená s výměníkem vzduchu, ale to je otázka instalované vzduchotechniky nezávisle na okenním systému. V principu je vydýchaný teplý vzduch sveden nejprve do výměníku, kde dochází k předehřívání studeného nasávaného vzduchu zvenčí. Tento způsob je samozřejmě nejdražší a používá se především u nízkoenergetických a pasivních domů.
Systém, který větrá sám a nestojí moc peněz
Existuje však i jiná metoda, která vtipně využívá okenní profil. Je jím systém SYNEGO 116. Jedná se o efektivní a přitom velmi účinný způsob pasivního větrání. Křídlo tohoto systému je identické jako u jakéhokoliv jiného okna. Zcela jiný je však rám, který má kolem dokola v sobě velkou předkomoru (proto 116 mm). Protože každý okenní systém se musí odvodnit, tak i zde se se vytvoří odvodňovací kanálky a to v takovém počtu, aby součet jejich průřezů dával dohromady průřez té komory. Tím se de facto vytvořily vstupní otvory, kterými bude do komory vstupovat čerstvý chladnější vzduch (na spodní straně okna). Následně bude tento vzduch proudit směrem nahoru, kde je umístěna větrací klapka vybavená ještě prachovým a pylovým filtrem. Odtud pak vstupuje čerstvý vzduch do místnosti.
Princip fungování tohoto systému je založen na rozdílu tlaku a sání větru. Kouzlo tohoto systému tkví v několika důležitých vlastnostech. Jednak je tento systém schopný i při malém rozdílu tlaku přivádět do místnosti relativně velké množství vzduchu (při rozdílu tlaku 50 Pa je to až 20 m3 za hodinu). Pravda, systém nefunguje, když je zrovna bezvětří, ale počet takových dní se dá měsíčně spočítat maximálně na prstech jedné ruky. Další velmi důležitou vlastností je, že vzduch, který protéká komorou okolo celého okna se současně ohřívá a tudíž jsou tepelné ztráty v tomto případě zanedbatelné a funkční spára neprochladne. Případný kondenzát vytéká spodními otvory v komoře ven. V praxi bylo naměřeno, že při mínus 12 °C venku vstupoval vzduch do místnosti při teplotě + 12°C, což je vysoko nad rosným bodem a tudíž nedocházelo k žádné kondenzaci na vnitřní straně okna . Příjemným bonusem je možnost regulace množství přiváděného vzduchu pomocí klapky v rozsahu 40 – 100 %. Důležitý je i fakt , že tento systém větrání nezhoršuje zvukový útlum celého okna.
Co můžeme tedy dělat pro zdraví?
Především pravidelně a smysluplně větrat, to je ta nejdůležitější rada. Zcela určitě místnost také nepřetápět. Ideální teplota obytné místnosti je max. 22 °C. V ložnici, kde spíme, by měla být do 18 °C, dokonce se doporučuje i 12°C. Při dodržení těchto zásad, budeme mít svěží mysl a zdravý spánek. To vše podporuje naši imunitu.
Další praktické informace můžete získat na www.dafe.cz nebo ještě lépe v showroomu firmy DAFE-PLAST u Jihlavy. V případě dotazů se obracejte na sklenar@ispress.cz. Mobil: 602 326 028
